Den rekordů 2008

 

Autor: OK1VWK

Datum: 26.9.2008

 

 

- Předmluva -

Než se dostanu k popisu událostí právě stráveného víkendu, rád bych případného čtenáře upozornil, že zásadní rekordy se tentokrát nekonaly i když možná jde jen o úhel pohledu na věc. Pro mě to byl pravděpodobně první „velký“ VKV závod z domácího QTH na severu, protože v minulosti jsem byl v těchto časech vždy plně k disposici různým týmům v OK. Tímto článkem jsem chtěl také tak trochu vyvrátit neustále sílící teorie o konci VKV závodění v Čechách, protože jak jsem si ověřil, na 2m se stále ještě dá existovat během velkých závodů i s naprosto průměrným vybavením.

 

- Popis předcházejících událostí -

Začalo to tím, že jsem byl nucen strávit poměrnou část soboty v zaměstnání, neb jeden z významných klientů mého chlebodárce si usmyslel, že bude zrovna v tento den stěhovat svou technologii, čemuž jsem musel být na žádost klienta přítomen a to čistě jen pro případ, kdyby se něco stalo. Samozřejmě „během mé služby se nic zvláštního nestalo“, protože murphyho pravidla jsou neúprosná a tak už vím, že kolega „M“ se projevuje zásadně tam a tehdy, kde pro „sichr“ nejsem….

 

Domů na Kladno jsem se dostal přesně se začátkem VHF contestu, tj. ve 14:00 UTC a začátek závodu mě tedy silně minul. Znechucen tímto stavem jsem se rozhodl, že zasednu alespoň ke svému domácímu KV/VKV stroji IC706MKIIG, který mi již v minulosti několikrát podlehl a pár věcí včetně MF filtru jsou tam zapojené trochu jinak. No nic, někdy o tom třeba napíšu.

 

- Začátek u mě doma -

Záměr byl původně jen rozdat body, protože představa případné cesty do OL3Z, kde bych normálně asi byl a pokoušel se o lepší než průměrnou operátorskou aktivitu u BIG GUN zařízení, mě v tu chvíli příliš nemotivovala k jakýmkoliv dalším krokům, zejména vzhledem k prožitému dni v zaměstnání. Prostě jsem toho měl docela dost a nechtěl jsem to „pohnojit“ ještě jinde.

 

Asi tak po hodině závodu cca v 15:00 UTC však začal být aktivní můj mobilní telefon (dále jen MT) a tak jsem se od kluků dozvěděl, že na Točné chybí operátoři a je třeba každá ruka či noha. Ukončil jsem tedy svůj ham-relax ve formě zevlování na „bandu“ a za velkého zejména psychického úsilí jsem zahájil přípravu na přesun do OL3Z. Tady je třeba asi říci: „Sorry kluci, ono to vypadá, že se mi fakt nechtělo“, což je pravda, protože „kurňa sme lidi, ne stroje“. S přihlédnutím k následnému vývoji závodu na Točné si při zpětné analýze událostí tak nějak říkám, že jsem měl tentokrát asi fakt zůstat raději doma.

 

Nakonec po chvilkové virtuální rozepři obou mých JÁ v mé mysli vyhrálo to zodpovědnější a tak jsem urychlil přípravu a posléze na cestě jsem se dokonce přistihl s výrazně přišlápnutým plynovým pedálem mého naftového oře dopovaného stlačeným vzduchem, tedy nepochybně s úmyslem nahnat časové ztráty vzniklé psychologickou válkou mých JÁ během rozjímání o nesmrtelnosti chrousta a jeho přímých potomků.

 

- Průběh závodu v OL3Z -

Na Točné se mezi tím začalo ve velkém stylu. Poprvé s Lexovo Elecraft K3 jako hlavním TRX, ale již cca po 2-3 hodinách, to jsem se tam zrovna objevil, se tato konfigurace změnila na IC7700 z důvodu nepříznivých reportů od protistanic a tedy i jejich nižší než standardní odezvě na naše CQ, z čehož vyvstala domněnka, že něco nefunguje jak má. Faktem zůstává, že signál OL3Z byl na K3 u mě doma na začátku závodu docela v pohodě. Bohužel ani záměna stroje za IC756PRO3 nevyřešila problém a tak jsme se pomalu smířili s tím, že letos to bude zase bída. Postupem času a za pomoci selektivní metody vypínání různých částí systému za provozu se Míla snažil odhalit problém, což znamenalo několikeré přerušení beztak nedostatečně produktivního provozu. SRI všem co v tu dobu volali a nedostali odpověď. Hledali jsme chybu.

 

S půlnočním přerodem univerzálního času do dne následujícího po dni pracovního volna, jinak řečeno v neděli časně z rána Míla vyzkoumal, že záhadnou příčinou všech potíží je PPA se stařičkou RE025XA. Ten byl posléze eliminován a nahrazen, protože nepomohla ani výměna aktivního prvku (rozuměj elektronky). Pak už to fungovalo jako obvykle, ale půlka závodu byla v „kýbli“. Vzhledem k tomu, že na rozumné skóre v tu chvíli díky výpadkům v provozu už stejně myslet nešlo a navíc se v průběhu sobotní noci a nedělního rána dostavily staronové posily týmu Michal, Martin a následně i Pavel, vyhodnotil jsem situaci a zahájil jsem fázi postupného stažení se z bojiště pro nadbytečnost. Ještě za tmy během nedělního rána jsem opustil Točnou a vydal jsem se na cca 60km zpáteční cestu k domovu přes právě se probouzející hlavní město. Mimochodem je to docela „hlína“ jezdit prázdnou Prahou. Doma jsem si pak dopřál tolik očekávaný kvalitní odpočinek.

 

- Zpět doma -

Díky brzkému úprku z bojiště na Točné jsem měl čas na řádný spánek a tak jsem si mohl dovolit opět zapnout svého „oškobrha“ cca v 10:00 UTC. Aby nedošlo k omylu, nejde o oblíbenou konstrukci transvertoru 28/432 z dílny OK1VPZ, nýbrž o synonymum pro komerční zařízení třídy IC706, TS480 atp. Prvně jsem tento termín zaslechl u Pavla OK1MU. Tímto mu děkuji za inspiraci.

 

Ale zpět k tématu. Možná za to může spánek a poněkud lepší rozpoložení mysli. Dost možná jsem si chtěl taky užít alespoň chvíli pocitu z velkých závodů u nás doma na „chalópce“. No prostě nevím co mě to popadlo, ale začal jsem ten cirkus brát „vážně“ i přesto, že pragmatik by šel v tu chvíli raději na ryby. Na střeše domácího QTH je 4el. KRCka fixně otočená někam na JV. Tedy do jediného směru kde není převýšení terénu. Zisk v maximu vyzařování řekněme střízlivých 4,5dBi. Z této anteny vede asi tak 14 m 1/2“ koaxu od RF Systems do hamovny. Tím je výčet zařízení ukončen. O jakékoliv šanci na úspěch nemůže být řeč, protože antenou nelze otáčet a i kdyby, všude okolo jsou kopce a i kdyby nebyly, vybavení je příliš skromné. Ale v danou chvíli jsem všechny ty objektivní důvody tak nějak ignoroval. Nastartoval jsem v euforii Win-Test v režimu VHF contest a nakonfiguroval obsah CW pamětí, protože mi bylo jasné, že s daným vybavením bude nejvíc práce na telegrafu.

 

No a pak to tam začalo zase padat. Snažím se nejdřív vyzobat zbytek tlusťochů, kterým jsem nestihl rozdat body včera na začátku závodu. A tak následuje šňůra OK1 a OL stanic, prostřídaná blízkými SP. Postupně s blížícím se polednem přicházejí i OK2 a OM stanice a daří se i tlusťoši z HA. I přes tlustý signál se na 3x nedaří OM5M. Problém byl i s dalšími OM big guns. Nejlepší uši jsou evidentně na OM8A.

 

Když jediný fixní směr vysychá, jdu na CW vyzobat staré známé telegrafisty. Následně dávám pauzu a po 30 min opět zkouším vybrat co se objevilo. Nemohu se za žádnou cenu dovolat na OK1AR a OL7C, oba na zadek fixně směrované anteny a přes hradbu kopců. Slyším nějakým odrazem i pár DL z JO30 a DL0GTH, DF0MTL nebo DM7A, ale na prdel anteny to se 40W fakt nejde.

 

- Výroba západního sektoru -

V tu chvíli mě napadla další totálně ujetá myšlenka: „ … kurňa ve sklepě máš dipól z anteny podle DL6WU a kdybys k němu vyrobil reflektor a strčil to na balkon, byl by to aspoň trochu směr na západ a pak by se muselo zadařit na DL i OK z JO60 …“.  V zápětí přichází mé druhé JÁ a říká: „ … no jo, ale nemáš koax, jak to natáhneš k TRX ? A vůbec máš to zapotřebí tady takhle blbnout ? První nebudeš a za 3 hodiny stejně závod končí. Akorát pak budeš nasranej, protože to harampádí budeš muset zase uklidit …“. Jenže první JÁ se nedalo a promptně vrací úder: „ … no to je sice všechno pravda, ale přece tady nebudeš jen tak sedět a zkoušet volat OK stanice na zadek anteny ? Udělej s tim něco chlape, ať nejsi poslední …“.

 

 

A je to tady. Pozitivní motivací se stala myšlenka „Nebýt poslední“. V zájmu této mety jsem se do poslední fáze závodu natolik zocelil, že se povedlo vyřešit i problém s nedostatkem koaxu. Prostě za pár minut jsem držel v rukách vše potřebné. Dokonce zaúřadovaly i měřící přístroje při nastavování impedance provizorně zhotovené 2el. YAGI. Výsledkem dalších cca 30 min hraní si na odborníka byl však stejně kompromis mezi PSV 1: dozdi a 1:2, což potvrzuje i MMANA. Na větší laborování prostě nebyl čas. Útlum odrazu jsem raději ani neměřil. Zamotal jsem antenu do prádelní šňůry na balkoně a doufal jsem, že útlum koaxu PSV dostatečně „vyhladí“. Naštěstí na „šňůře“ zrovna neviselo prádlo, ale v danou chvíli by to asi také nebyla překážka i když kdo ví co by na to řekla Maruška. Ale ta byla naštěstí u maminky, takže nemohla vidět co jsem doma prováděl s její šňůrou na prádlo. To podstatné v danou chvíli bylo, že se podařilo stabilizovat antenu tak, aby osa ve směru hlavního vyzařování protínala pomyslně azimut 240°, což bylo pořád lepší než dělat „skopčáky“ na zadek horní fixní anteny.

 

 

 

 

Světe div se ono to nějak fungovalo. Ale po několika přepnutích mezi anténami zjišťuji, že z té provizorní jde neuvěřitelný bordel. Šum stabilně S5-S7 a slyšet jsou jen nejsilnější stanice. Bleskově reaguji a okamžitě letím do obýváku, kde vypínám DVB-T RX Sencor SDV-8801T čínské provenience, toho času po záručně - pozáruční opravě u distributora (záručně pozáruční proto, že přístroj vlastním kratší dobu než je zákonná lhůta záruky, ale protože jsem nenašel ústřižek z pokladny, pěkně jsem si opravu zacvakal). Provizorní antena je na balkoně asi o 10m dál. Nedávno proběhnuvší oprava přístroje byla evidentně provedena tak, jak jsem čekal. Prostě ty kondíky na přívodu síťového napájení opravdu jen vyštípali, aby nebylo 230V na kostře, která není díky absenci 3-vodičového přívodu s ničím spojená, ale navíc to teď ruší jako kráva, protože ten spínanej zdroj vevnitř nemá žádnej vstupní filtr. Hlavně, že mi na to dali revizi elektro. No nic. Po vypnutí spotřební elektroniky v bytě se vracím zpět k TRX a zjištuji, že po rušení není ani památky.…..

 

 

 

 

- Štastný konec -

Udělal jsem nakonec jak Zdenka OK1AR, tak DM7A, DF0MTL a další tlusťochy z DL, kteří mě na zadek mé hlavní anteny nebrali. Poté co jsem vyzobal západ jsem opět připojil „KRC - sektor“, abych po cca 10 min řvaní uklohnil ODX HA6W do KN08. Bylo cca 30 min do konce závodu a prostě se mi podařilo trefit do jednoho z těch lepších tropo oken, díky kterému jsem mohl být alespoň na chvíli rozumně slyšet v Maďarsku i na SSB. Účel byl splněn i když podobných výsledků dnes běžně dosahují špičkové stanice na kmitočtech podstatně vyšších. No co, špičková stanice nejsem a hlavní je, že nebudu poslední, což zatím potvrzuje předběžné pořadí.

 

Důležité také je, že během času ve kterém jsem se věnoval závodu u mě doma, jsem nenašel žádný výrazně špatný signál, který by působil potíže RX IC-706MKIIG.

 

Tož tak se u mě věci vyvíjely během druhého zářijového víkendu, léta páně 2008. Příště už zas „normálně“ NSL.

 

Na závěr malá statistika z VUSC :